Ústav Antonína Dvořáka

O NÁS

Ústav Antonína Dvořáka pro kulturní život seniorů vznikl 31. května 2017. Zakladatelem je Radoslav Kvapil. Navazuje na činnost mezinárodní společnosti Antonína Dvořáka, o.p.s. založené v roce 1999. Ústav přejal její náplň - propagace díla Antonína Dvořáka, jeho předchůdců a následovníků všemi formami, ale nyní soustřeďuje svoji činnost zejména na pořádání koncertů klasické hudby pro seniory. Ústav je řízen správní radou ve složení Petr Nouzovský (předseda), Kristýna Fialová-Nouzovská, Ladislav Horák.

Radoslav Kvapil

Radoslav Kvapil je pokládán mnoha mezinárodními kritiky za nejvýznamnějšího současného českého pianistu a za nejlepšího interpreta české klavírní tvorby. Celou svojí kariéru se zabývá uváděním skladeb českých autorů na koncertní pódia doma i ve světě. Jeho znalost a pochopení těchto děl je bezkonkurenční - citace z : the Groves Dictionary, International Who´s Who in Music and Musicians´Directory, the annual Music Diary (England), American Biographical Institute (USA), European Biographical Directory (Belgium).

V letech 1967-69 nahrál poprvé v historii celé klavírní dílo A. Dvořáka (Supraphon), ve stejné době realizoval nahrávku kompletního klavírního díla L. Janáčka (Panton). V roce 1975 vznikla první světová nahrávka souborného klavírního díla J. H. Voříška (Supraphon). Celé klavírní dílo L. Janáčka natočil podruhé v roce 1989 v Paříži (ADDA), v roce 1990 následovaly první dvě CD klavírního díla B. Martinů (ADDA).V letech 1993 - 96 vydala londýnská firma Unicorn-Kanchana osm CD Kvapilovy Antologie české klavírní hudby obsahující skladby A. Dvořáka, B. Smetany, B. Martinů, J. H. Voříška, Z.Fibicha, L. Janáčka a J. Suka.

Pro Panton natočil komorní skladby Z.Fibicha, Pro ASV London CD věnovanou komornímu a klavírnímu dílu V. Nováka, pro Paradisum London CD s dílem F. Schuberta a souborně koncertní etudy F. Chopina. Pro Musidisk Paris 2 CD s díly A.Dvořáka na historickém nástroji. V USA natočil CD s díly F. Chopina a pro Praga Digital(Paris) tři poslední sonáty V. Ullmanna. Pro Český rozhlas realizoval soubornou nahrávku sonát V.Ullmanna.

R. Kvapil koncertoval na význačných festivalech, nahrával pro řadu rozhlasových a televizních společností v Evropě, Americe či Japonsku. Vystupoval v nejvýznamnějších koncertních sálech, např. The Royal Albert Hall, The Barbican (Londýn), Carnegie Recital Hall (New York), Théatre des Champs Elysées (Paříž),Auditorium du Louvre (Paris), Concert Hall of The Seoul Arts Center (Korea), Henry Crown Symphony Hall (Jerusalem),Theatre NCPA Bombay, Smetanově síni a Dvořákově síni (Praha). Vystupoval v 48 zemích a 26 státech USA. Účinkoval v televizním filmu Antonín Rejcha (česká televize) a ve filmu o Janáčkovi (francouzská televize).

V dubnu 2002 obdržel vysoký řád Francouzského ministra kultury - Chevalier dans I´Ordre des Arts et Lettres (Rytíř řádu za umění a literaturu). V červenci 2004 obdržel titul SVU Fellow od Society for Sciences and Arts, Washington D.C. USA. Byl předsedou The International Dvořák Society, předsedou Sdružení pro českou hudbu a umění a EPTA Česká republika. V srpnu 2008 byl zvolen Evropským prezidentem EPTA 2008/2009. Je zakladatelem a ředitelem Ústavu A. Dvořáka pro kulturní život seniorů 2017.

Ivan Štraus

Začal hrát na housle v 6 letech. Po absolutoriu pražské konzervatoře a Akademie múzických umění zakončil svá studia aspiranturou na moskevské konzervatoři. Stal se laureátem několika mezinárodních soutěží (Paříž, Montréal, Pražské jaro). Po skončení studií se stal členem Českého tria (1968 –1979), poté (1979-1991) sólistou Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. Současně byl v letech 1979-2003 primáriem Sukova kvarteta.

Sólové činnosti se věnuje od r. 1965. Je znám jako celoživotní osvícený interpret a propagátor soudobé české hudby, premiéroval např. skladby L. Fišera, J. Klusáka, O. F. Korteho, J. Matěje, L. Bárty, Z. Lukáše a E. Zámečníka. Četné premiéry soudobých skladeb uskutečnil i v rámci Sukova kvarteta.

Pedagogickou dráhu zahájil v roce 1968 na AMU, odkud byl nucen v r. 1975 z politických důvodů odejít a poté pomáhal budovat smyčcové oddělení na pardubické konzervatoři. V r. 90 se vrátil zpět na AMU, byl jmenován profesorem a vykonával 7 let funkci proděkana pro zahraničí. Již od studentských let prosazoval a interpretoval skladby B. Martinů, v letech 1991 – 2003 byl místopředsedou Správní rady Nadace B. Martinů, od r. 2004 do r. 2013 jejím předsedou a v roce 2016 byl jmenován čestným členem NBM.

V současné době vede mezinárodní třídu na AMU, hraje sólově i v duu s dcerou Michaelou, je předsedou Společnosti J. Suka, a je zván na kursy doma i v cizině (Rakousko, Švédsko, Švýcarsko, Holandsko, Francie, USA, Čína, J. Korea, Austrálie) Austrálie aj.). V roce 2005 vyučoval v Mozarteu v Salzburgu. V roce 2018 se stal již čtvrtý jeho žák, Daniel Matejča, absolutním vítězem a laureátem Kocianovy houslové soutěže v Ústí nad Orlicí. Jeho (dnes už bývalý) student Milan Al Ashhab zvítězil na soutěžích v New Yorku, ve Vídni (F. Kreisler) a stal se finalistou soutěže P .I. Čajkovského v Moskvě.

Ocenění

• 1964 - Grand prix du disque Charles Cross za nahrávku Komorního koncertu Albana Berga.
• 1965 - cena Čs. kritiky za provedení Partity pro sólové housle Klementa Slavického.
• 1985 - Prix Musical de Radio Brno, vítězství v mezin. soutěži – rozhlasová hra Bolero.
• 2006 - Cena Mezinárodní společnosti pro vědu a kulturu.
• 2017 - Zlatá medaile Hlávkovy nadace.

Petr Nouzovský

Petra Nouzovského, který se řadí mezi nejlepší evropské violoncellisty své generace, můžeme slyšet na mnoha prestižních pódiích (Concertgebouw v Amsterdamu, Festivalový sál Bad Kissingen, Čajkovského sál v Moskvě, Herkules sál v Mnichově). Jeho hra je hodnocena superlativně pro svou svrchovanou technickou noblesu kloubící se s originální hudebně tektonickou výstavbou jím interpretovaných skladeb.

V průběhu této sezóny se Nouzovský představí na mnoha orchestrálních a recitálových koncertech v Evropě, Severní Americe a Asii. V této sezóně vystoupí společně s Nagoya Philharmonic, PKF-Prague Philharmonia, Janáčkovou filharmonií Ostrava, Českým filharmonickým sborem Brno anebo se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Je pravidelným hostem Pražského jara, MHF Leoše Janáčka a Dvořákovy Prahy. V minulých sezónách se představil v Německu, Číně, Japonsku, New Yorku, Estonsku, Polsku, a to v recitálech, komorních koncertech, nebo za doprovodu orchestrů (Krakow Philharmonic, Philharmonie Südwestfalen, Slovenská filharmonie).

Petr Nouzovský spolupracuje s dirigenty Jakubem Hrůšou, Tomášem Braunerem, Charlesem Olivieri-Munroe, Gáborem Takácsem-Nagym, Petrem Altrichterem, Casparem Richterem, Janem Schultszem, Andrew Parrottem, Case Scaglionim, nebo Jamesem Judem. Prezentuje koncertantní hudbu klasické violoncellové literatury (Martinů, Dvořák, Brahms, Beethoven, Čajkovský, Haydn, Schumann, Šostakovič, Bloch), ale i koncerty pro svou obtížnost méně hrané (Prokofjevova Symfonie-Koncert, Offenbachův „Millitaire“ Koncert).

Nahrává pro Dabringhaus und Grimm, CUBE, Albany, Supraphon, ArcoDiva. CD Vivat Tango nahrané s akordeonistou Ladislavem Horákem pro Supraphon získalo ocenění Nejlepší violoncellové CD roku 2014 The Violoncello Foundation New York. Nedávno vydané dvojalbum s kompletním dílem Bohuslava Martinů pro violoncello a orchestr (Plzeňská filharmonie, Tomáš Brauner) vydané prestižním německým vydavatelstvím Dabringhaus und Grimm získalo cenu „Nahrávka roku 2017“ Prague Classic Awards, „Cenu německých kritiků 2017“ a superlativní recenze v Pizzicato Luxembourg a Frankfurter Allgemeine.

V roce 2019 vydaná nahrávka Sonát pro violoncello a klavír Bohuslava Martinů natočená s legendárním švýcarským klavíristou Gérardem Wyssem pro label ArcoDiva získala svrchovaně pozitivní recenze u nás i v zahraničí (Francie/Opera Critiques, USA/Grego Applegate Edwards’s Classical-Modern Music Review a Anglii/Music Web International). Petr Nouzovský studoval na Pražské konzervatoři, Hudební fakultě AMU v Praze, Vysoké hudební škole v Drážďanech a na Královské konzervatoři v Madridu. Kromě opětovného pozvání na Piatigorského seminář v Los Angeles absolvoval mistrovské kurzy u Mstislava Rostropoviče, Borise Pergamenschikova a Lynna Harrella.

V letech 2014/2016 byl rezidenčním sólistou Plzeňské filharmonie. Petr Nouzovský je hrdým kantorem Pražské konzervatoře, kde předává své zkušenosti dvěma studentům. Je členem fakulty New York University v Praze. Dále pravidelně vyučuje na mistrovských kurzech v Třeboni a Modre (Slovensko). Spoluzaložil „Mezinárodní violoncellovou soutěž o cenu Gustava Mahlera“ v Jihlavě. Zahrál 1800 koncertů ve 40-ti zemích světa. Hraje na violoncello Georg Rauer 1921.